Dítě unesl do Itálie, syn chodil domů s modřinami, Nikol Enevová v podcastu otevřela velmi citlivé téma. Rozpovídala se o svém životě a především o vztahu s Adamem Krausem, se kterým má syna a s nímž ji dlouhá léta provázejí soudní spory. Svou 13. komnatu otevřela v podcastu Za zavřenými dveřmi.
Mluvila o finanční stránce soužití s Krausem, o tom, jak se seznámili, i o momentech, kdy si poprvé začala uvědomovat, že by ze vztahu měla odejít. Rozpovídala se také o tom, proč nakonec usilovala o výhradní péči ve chvíli, kdy syn začal chodit domů s modřinami. Zavzpomínala i na těžké období s otcem své dcery, který jí tehdy dítě na půl roku unesl do Itálie.
První náznaky a rozpad vztahu
Enevová v podcastu přiznala, že dnes považuje rychlý vývoj vztahu na jeho začátku za chybu. S Krausem se seznámili přes Instagram a po několika měsících spolu začali žít. Podle jejích slov se však tehdy dostatečně neznali.
První náznaky, že není něco v pořádku, se podle ní projevovaly především ve finanční oblasti. Vypráví například situace, kdy za partnera platila s vysvětlením, že si zapomněl PIN ke kartě. Později následovalo důsledné rozdělování peněz, kdy musela doma do koruny hlásit všechny své příjmy, a na dovolených se rozpočítávaly i částky za to, kolikrát kdo koho pozval do restaurace.
Dnes se proto jen usmívá nad spekulacemi, že je zlatokopka nebo že od slavné hercovy rodiny dostávala velké peníze. „Jestli má někdo pocit, že jsem dostávala miliony od rodiny, tak nemůže být dál od pravdy,“ říká pobaveně.
Podle Enevové však nešlo jen o kontrolu financí, ale také o neustálou kontrolu její osoby, lži a obracení reality proti ní. Když byla těhotná, partner byl podle jejích slov v klidu, protože věděl, že nikam nemůže, zatímco on sám chodil ven bez omezení. V šestinedělí ho pak údajně přistihla přes dětskou chůvičku, jak jejím rodičům tvrdí, že Nikol neustále chodí na večírky. Když ho s tím konfrontovala, bylo jí vysvětleno, že se to odehrává jen v její hlavě a že na podobné akce by ve skutečnosti chtěla chodit ona sama.
Opravdové peklo nastalo až po rozchodu
„Tak jestli předtím to bylo psycho, tak pak teprve nastalo peklo,“ vzpomíná. Z jejích slov je cítit, jak náročné celé období pro ni bylo.
Po rozchodu následovaly dlouhé spory o péči o syna, během nichž podle Enevové druhá strana dělala vše naschvál. Nejprve byla péče řešena přes OSPOD. Právě tehdy se odehrála situace, kdy v jejím týdnu u školky zastavilo auto, otec dítěte vytrhl syna z kočárku a odjel s ním pryč. Když se následně obrátila na OSPOD, bylo jí prý řečeno, aby počkala, až jí syna zase vrátí.
Nešlo přitom o její první zkušenost s únosem dítěte. Dlouhou dobu se soudila také s bývalým partnerem a otcem své dcery, který po dohodnuté dvoutýdenní dovolené v Itálii dceru nevrátil. Návrat dítěte pak půl roku řešila prostřednictvím českých i italských soudů.
Enevová vzpomíná na složitá jednání nejen s Adamem Krausem, ale také s úředníky OSPODu a soudy. Popisuje tlak ze strany úřadů, které po ní podle jejích slov požadovaly stále větší vstřícnost. Kvůli tomu se nakonec vzdala i Vánoc se synem. Impulsem pro toto rozhodnutí byla slova úřednice: „Vždy můžete vycházet vstříc ještě víc.“
Na stejnou míru vstřícnosti ze strany otce podle ní úřady netrvaly. Enevová přiznává, že prvních pět let nestrávila se synem ani jedny narozeniny a nemohla si s ním v ten den ani zavolat.
Situace se postupem času neuklidňovala, ale naopak vyhrocovala. O výhradní péči požádala ve chvíli, kdy syn začal chodit domů s modřinami a vyprávěl, že dostává na zadek nebo pohlavky. Dodnes ji šokuje údajný výrok soudu, že přece „jedna výchovná ještě nikoho nezabila“.
Enevová se tomu v podcastu hořce směje a dodává, že jde vlastně o tragikomedii, zvlášť ve srovnání s tím, jaký lynč v poslední době schytala na internetu Ornella Koktová.
Přestože všechny spory ještě neskončily, opatrovnický soud už mají uzavřený, a právě v tomto ohledu si může alespoň částečně oddechnout. Na závěr podcastu zmínila také projekt umělé inteligence, kterou vyvíjí pro ženy v podobných životních situacích, aby jim pomohla zorientovat se v možnostech a najít cestu ven z náročných vztahových a právních problémů.
