První intimní zkušenost bývá v popkultuře často vyobrazována jako dokonalý, romantický a naprosto nezapomenutelný okamžik. Realita dospívajících je však podle spisovatele Petra Hanela, autora úspěšného románu O hvězdách víš hovno, kvůli nerealistickým očekáváním z filmů a sociálních sítí plná rozpaků a trapnosti. Místo hollywoodského scénáře tak mladí lidé po prvním milování často zažívají spíše vystřízlivění a zmatek.
„V popkultuře je stavěn na růžový piedestal něčeho krásného, nezapomenutelného, což, jak všichni víme, nejspíš takové nebude. Proto jsem chtěl napsat sexuální scény, které ukážou, že tyhle zážitky nejspíš nebudou krásné, budou spíš lehce trapné nebo zkrátka jen nic moc, a to je naprosto v pořádku, protože to takhle má většina lidí,“ vysvětluje Petr Hanel v rozhovoru pro portál Tyden.cz.
Náctiletí nikam nespěchají a odmítají hormony
Dnešní mladá generace se do intimního života vrhá podstatně později, než tomu bylo u jejich rodičů. Podle gynekologických dat ze soukromé kliniky Venova posouvají mladí Češi svou první zkušenost až za hranici dvaceti let. Tento trend souvisí s větším důrazem na vzdělání, kariéru i s tím, že dospívající tráví stále více času v online prostoru.
Zároveň u mladých žen výrazně roste odpor k hormonální antikoncepci, což odborníci nazývají vlnou takzvané hormonofobie. „V posledních letech zaznamenáváme rostoucí počet mladých žen, které ji odmítají,“ potvrzuje gynekolog Jaroslav Vráblik z ambulance TopGynekologie. Lékaři však varují, že s odmítáním hormonů stoupá rizikové užívání nouzových pilulek „po“, které by rozhodně neměly sloužit jako běžná ochrana.
Geny a nečekaná reakce ženského těla
Zda se k prvnímu sexu odhodláme dříve, či později, přitom z jedné čtvrtiny ovlivňuje naše vlastní genetická výbava. Vědci z univerzity v Cambridge identifikovali celkem 38 genů, které mají přímý vliv na načasování první intimní zkušenosti. Nejvýraznější roli hraje gen CADM2, který oslabuje vnímání rizik a jeho nositele pohání k dřívějším sexuálním experimentům.
Samotný akt pak v těle ženy spouští okamžitou biologickou reakci. Výzkum Seana Hughese z Washingtonské univerzity v Seattlu prokázal, že po prvním pohlavním styku u žen prudce stoupá aktivita vaginálního imunitního systému. Tělo tímto způsobem reaguje na vystavení novým bakteriím a začne produkovat více ochranných proteinů.
