Téma ručičky na váze řeší během devíti měsíců těhotenství téměř každá nastávající maminka. Přibírání k těhotenství neodmyslitelně patří a zdaleka nejde jen o tukové zásoby – velká část váhy připadá na plodovou vodu, placentu, zvětšenou dělohu, prsa i vyšší objem krve. V tomto článku si ukážeme, jak si spočítat ideální přírůstek podle BMI, a podíváme se na fascinující vědecké objevy o regeneraci těla po porodu.
Pocity měnícího se těla dokážou potrápit i ty nejsebevědomější ženy, jak nedávno upřímně přiznala i známá blondýnka Dominika Myslivcová, která se svěřila magazínu Super s tím, že ji pohled do zrcadla občas dovedl až k slzám. Odborníci z organizace Aperio však zdůrazňují, že nejdůležitější je zdraví maminky i miminka, nikoliv společenský tlak na dokonalý vzhled. V redakci mamaholik.cz jsme prošly odborná data a přinášíme vám přehledný průvodce těhotenskými kily bez zbytečného stresu.
Spočítejte si své BMI
Určení ideálního váhového přírůstku vždy závisí na vaší výchozí hmotnosti před početím. Základním orientačním ukazatelem je Body Mass Index (BMI), který si spočítáte tak, že svou hmotnost v kilogramech vydělíte výškou v metrech umocněnou na druhou. Podle doporučení odborníků z Aperio spadá podváha (BMI pod 18,5) do rozmezí přírůstku 13 až 18 kg, normální váha (BMI 18,5 až 24,9) vyžaduje přírůstek 11,5 až 16 kg, nadváha (BMI 25 až 29,9) představuje 7 až 11,5 kg a u obezity (BMI nad 30) se doporučuje nabrat 5 až 9 kg. Tyto hodnoty jsou však orientační a každá žena by měla svůj stav konzultovat s ošetřujícím lékařem.
V otázce stravování navíc platí, že kvalita je vždy důležitější než kvantita. Navyšování kalorického příjmu má smysl až ve třetím trimestru, kdy tělu stačí přidat přibližně 200 kcal denně, což odpovídá jedné výživné svačině navíc. Velké výkyvy v hmotnosti mohou negativně ovlivnit průběh těhotenství i samotný porod, proto je dobré zaměřit se na vyvážený jídelníček a psychickou pohodu.
Těhotenství urychluje stárnutí
Fyzická námaha spojená s nošením dítěte představuje pro celý organismus obrovskou zátěž. Rozsáhlý výzkum mezinárodního týmu odborníků z Yale University pod vedením Hunga Phama, publikovaný v prestižním časopise Cell Metabolism, ukázal, že během 18 týdnů těhotenství se biologický věk matky zvýší v průměru o 2,5 roku. Tento nárůst je způsoben intenzivními epigenetickými změnami na DNA a nesouvisí pouze se samotným přibíráním na váze, ale s celkovým metabolickým napětím organismu.
Po porodu však nastává neuvěřitelná reakce mateřského těla. Výzkum na vzorcích krve potvrdil, že tělo po porodu spouští mohutné regenerační procesy, které biologický věk buněk opět výrazně snižují – u některých žen dokonce pod úroveň před otěhotněním. Ukazuje se tak, že ženské tělo má obrovský potenciál napravovat škody způsobené náročným obdobím a zotavit se.
