Špatný úchop pastelky, křečovité tlačení na papír nebo nechuť ke stříhání a kreslení. Na první pohled se může zdát, že jde o pouhé maličkosti nebo lenost, avšak pro budoucího či začínajícího prvňáčka představuje grafomotorika klíčovou dovednost, která zásadně ovlivňuje jeho celkový úspěch a pohodu ve škole.
Dnešní doba plná dotykových displejů a sedavého způsobu života přináší v této oblasti nejednu výzvu. Jaká je reálná situace v českých třídách, co všechno grafomotorika obnáší a jak ji můžete u dětí přirozeně rozvíjet?
Co je to grafomotorika a proč na ní závisí školní úspěch
Grafomotorika představuje soubor psychomotorických a smyslových činností, které člověk dělá při kreslení a psaní. Nejde pouze o to „hezky psát“ – grafomotorický vývoj v sobě spojuje jemnou i hrubou motoriku, koordinaci oka a ruky , zrakové vnímání, koncentraci pozornosti i prostorovou orientaci.
Pokud dítě vstupuje do školy bez dostatečně rozvinuté grafomotoriky, psaní ho stojí obrovské množství energie. V lavici bývá brzy bolavé, fyzicky unavené a roztěkané.
Podle zprávy České školní inspekce pozoruje takřka 80 % učitelů u prvňáčků nedostatečnou připravenost na školní výuku, přičemž právě potíže s nácvikem pohybů při psaní a kreslení patří k těm nejčastějším. Zkušenosti z praxe potvrzuje i fyzioterapeutka: „Mezi předškoláky má problémy s grafomotorikou nadpoloviční většina dětí. K obvyklým chybám patří přílišné tlačení na hrot tužky, držení pastelky pěstí a zapojení celé ruky, což leads k rychlé strnulosti a únavě paže až po rameno. Správně by měly být v úchopu tužky aktivní pouze tři prsty a zbytek ruky je uvolněný,“ popsala hlavní fyzioterapeutka FYZIOkliniky Iva Bílková.
Jak nerozvinutá grafomotorika ovlivňuje děti
Pokud dítě s grafikou a psaním zápasí, důsledky se rychle projevují v několika směrech. Fyzická nepohoda a bolest při nesprávném úchopu a neuvolněné ruce. Dochází ke křečovitému vytáčení prstů i celého těla. Psaní se pro dítě stává fyzicky náročným a doslova bolestivým úkolem.
Potíže se zrakovým vnímáním a koordinací. Děti s nezralou vizuomotorikou nedokáží přesně zaznamenat rukou to, co vidí zrakem. Často mají problém s rozlišováním zrcadlově podobných tvarů, kvůli čemuž mohou psát písmena a číslice obráceně. Ztráta motivace a strach z neúspěchu. Dítě, které nestíhá tempo třídy a jehož písmo je nečitelné nebo těžkopádné, velmi rychle ztrácí sebedůvěru a chuť do učení. Často se začne kreslení i práci s tužkou vědomě vyhýbat.
Vyplazování jazyka při kreslení
Všimli jste si někdy, že vaše dítě při stříhání nůžkami nebo kreslení složitějšího tvaru kroutí pusu nebo vyplazuje jazyk? Rodiče tento zvyk často odbývají nebo děti napomínají, odborníci ale radí nezasahovat.
„Jedná se o takzvaný globální pohybový vzor, který se objevuje při jakékoli náročnější činnosti – psaní, kreslení, stříhání nůžkami, hodu míčem a dalších. Tento vrozený program řídí mozek dítěte a zajišťuje, že při učení se nové dovednosti, ale i při velké snaze o pohyb dítě hýbe zároveň i jazykem. V případě manipulace s tužkou obvykle na opačnou stranu, než je píšící ruka. Nemá smysl nutit dítě, aby jazyk ‚zastrčilo‘, jelikož mu to pomáhá v koncentraci,“ vysvětluje Iva Bílková z FYZIOkliniky.
Vývoj motoriky začíná už v kolébce
Grafomotorika není dovednost, kterou lze vytrhnout z kontextu celkového vývoje těla. Koordinaci pohybu ruka-oko si osvojují již miminka v prvních měsících života.
První pokusy o úchop zkouší dítě ve 2 měsících, v 5 měsících si hračku přendá z ruky do ruky a v 9 měsících zvládne uchopit drobné předměty do „špetky“ třemi prsty. V 10 měsících dokáže hračku vědomě pustit z dlaně. Pokud dítě tímto přirozeným vývojem neprojde, v předškolním věku se potíže s jemnou motorikou téměř jistě projeví.
Moderní doba s sebou navíc přináší dva zásadní faktory, které vývoji neprospívají. Nadmíru digitálních obrazovek a přílišnou péči rodičů. Kreslení a stavění z kostek nahrazuje hýbání dvěma prsty po hladkém displeji. Dětem chybí reálné odhady síly a vzdálenosti, které by jinak získaly vyšíváním, prací v dílně nebo pomáháním v kuchyni.
Tipy pro rozvoj grafomotoriky v domácím prostředí
Abyste dítě naučili správnému úchopu, je nejprve nutné uvolnit velké klouby – rameno, loket a zápěstí. Teprve poté má smysl trénovat samotný úchop a plynulé tahy tužkou.
1. Kreslení do hmatových materiálů a na záda
Namísto papíru nasypte na velký plech nebo tác tenkou vrstvu krupice, hrubé mouky či písku. Dítě může prstem kreslit spirály, vlnovky nebo ležaté osmičky. „Chybí zde odpor papíru a dítě se nemusí zabývat úchopem tužky, uvolňuje tak přirozeně loket i rameno a učí se plynulost pohybu,“ doporučuje Iva Bílková. Výborně funguje i vzájemné kreslení tvarů či čísel na záda.
2. Psaní na stěnu a kreslení na zemi
Pokud má dítě slabší trup a ramenní kloub, je pro něj sezení u stolu příliš namáhavé. Připevněte velký balicí papír nebo tabulovou tapetu na stěnu v úrovni očí dítěte. Kreslením vestoje si posiluje zádové i ramenní svaly. Druhou možností je velká role papíru na zemi, kde dítě maluje vkleče na všech čtyřech, čímž uvolňuje rameno bez zapojení trapézových svalů.
3. Trhání, stříhání a stavění
Jemnou motoriku skvěle rozvíjí trhání papíru na malé kousky, válení hadů z modelíny nebo skládání stavebnic typu Lego. Při stříhání nůžkami můžete dětem práci usnadnit pořízením speciálních začátečnických nůžek s pružinkou, které se samy otevírají.
Kdy vyhledat odborníka a jak probíhá nácvik
Pokud u dítěte pozorujete výrazný odpor ke kreslení, křečovitý úchop nebo výrazné potíže s koordinací, není ostudou vyhledat odbornou pomoc (např. v pedagogicko-psychologické poradně nebo u dětského fyzioterapeuta).
Grafomotorické konzultace a nácviky probíhají formou hravých setkání. Jak popisuje PhDr. Leona Běhounková, Ph.D., z Pražské pedagogicko-psychologické poradny, cílem není pouze drilování cviků: „Součástí lekcí je nejen nacvičování správného úchopu, uvolňování napětí ruky a grafomotorické cviky, ale také podpora sebedůvěry a radosti ze spontánní kresby. Častou příčinou grafomotorických obtíží jsou totiž kromě nesprávně fixovaných návyků také vnitřní nároky a bloky, které dítě dostávají do napětí.“
