„Mami, já se nudím.“ Pro některé rodiče je tahle věta skoro startovním výstřelem: rychle vymyslet výlet, hru, návštěvu nebo alespoň pustit pohádku. Jenže dítě nemusí mít každou volnou minutu naplánovanou. Česká rada dětí a mládeže rodičům přímo doporučuje neorganizovat dětem všechen volný čas a psychoterapeutka Veronika Büchler upozorňuje, že právě prázdný prostor může dát dítěti možnost snít, zapojit fantazii a samo hledat, co bude dělat.
Po prázdninách máme někdy potřebu velmi rychle znovu nastartovat rodinný provoz. Škola, školka, angličtina, fotbal, gymnastika, hudebka. A když v kalendáři náhodou zůstane prázdné odpoledne, skoro to působí, jako bychom něco zanedbali.
Jenže možná právě prázdné odpoledne dítě potřebuje mnohem víc než další aktivitu.
„Já se nudím!“ nemusí být problém, který máte vyřešit
Děti si poměrně rychle zvyknou, že zábava přichází zvenčí. Někdo připraví program, pustí obrazovku, přiveze je na kroužek nebo vymyslí, co budou dělat. A když najednou nic připraveného není, přijde známá věta.
„Mně se nudííí.“
Rodič má několik možností. Může začít jmenovat deset aktivit, vytáhnout výtvarné potřeby a během pěti minut rozjet domácí animační program. Nebo může odpovědět něco ve smyslu: „Tak zkus vymyslet, co bys chtěl dělat.“
Psychoterapeutka Veronika Büchler v rozhovoru pro Český rozhlas upozornila, že občasná nuda dítěti nemusí škodit. Prázdný prostor podle ní dává příležitost ke snění a fantazii a dítě může samo hledat, čím svůj čas naplní. Současně připomíná, že ne každému dítěti to půjde automaticky a někdy mu rodiče musí pomoci tuto schopnost postupně objevit.
To je podstatný rozdíl. Nechat dítě chvíli se nudit neznamená říct mu: „Neotravuj mě.“ Znamená to nepřevzít okamžitě odpovědnost za jeho zábavu.
Dětský diář nemusí vypadat jako kalendář manažera
Česká rada dětí a mládeže ve svých doporučeních rodičům výslovně uvádí, aby dítěti neorganizovali veškerý volný čas a nechali mu také prostor, se kterým může samo naložit. Zároveň upozorňuje, že mimoškolní aktivity nemají být něco, do čeho je dítě tlačeno jen proto, aby podávalo výkon nebo naplnilo očekávání dospělých.
To může být dobré připomenout právě na začátku školního roku. Jeden kroužek v pondělí, druhý v úterý, ve středu jazyk, ve čtvrtek sport a pátek ještě něco „jen pro radost“. Jednotlivě mohou být všechny aktivity skvělé. Dohromady ale dítěti mohou vzít prakticky všechen čas, ve kterém nikdo neurčuje, co má dělat.
A právě v neřízeném čase vznikají ty zvláštní dětské hry, které se plánovat nedají. Z deky je bunkr. Z krabice vesmírná loď. Sourozenci půl hodiny staví něco, čemu dospělý vůbec nerozumí. Dítě si začne kreslit, protože ho to samotné napadlo, ne protože jsme mu vytiskli „kreativní aktivitu na dnešní odpoledne“.
Ne každá minuta dětství musí mít vzdělávací cíl.
Po prázdninách potřebují děti také trochu vypnout
Začátek školního roku je sám o sobě změnou. Dítě se po volnějším létě znovu přizpůsobuje rannímu vstávání, školnímu režimu, soustředění, kolektivu a povinnostem.
A nemusíme mu proto hned první zářijový týden zaplnit každé odpoledne.
Büchler v Českém rozhlase zdůrazňuje, že děti potřebují také klid a rodiče nemusejí vytvářet nepřetržitý program. Její doporučení mířilo k prázdninám, princip ale dobře připomíná obecnou věc: odpočinek není promarněný čas.
Možná tedy dítě po návratu ze školy nemusí hned „něco smysluplného dělat“. Může chvíli ležet. Hrát si. Koukat z okna. Přeskládat lego. Povídat si. Nebo deset minut chodit po bytě a opakovat, že se nudí, než nakonec samo něco objeví.
Pro rodičovské nervy to nemusí být nejpříjemnější proces. Ale to ještě neznamená, že ho musíme zastavit.
Nuda ale neznamená šest hodin na telefonu
Tady přichází jedno důležité „ale“.
Volný čas bez naplánovaného programu není totéž jako neomezený čas před displejem.
Česká televize v červenci 2026 upozornila na vyjádření českých psychologů, podle nichž může méně strukturovaný režim znamenat u dětí více času on-line. Psycholožka Kateřina Lukavská z Univerzity Karlovy zároveň připomněla, že internet samozřejmě může sloužit ke komunikaci, inspiraci a kreativitě, ale při menším dohledu se může zvýšit také prostor pro experimentování s rizikovým obsahem.
Pokud tedy dítě na větu „najdi si něco, co budeš dělat“ automaticky odpoví telefonem nebo tabletem, skutečný prostor pro nudu vlastně ani nevznikne. Digitální zábava dokáže prázdné místo zaplnit okamžitě.
Nemusíme proto technologie démonizovat. Může ale dávat smysl mít doma chvíle, kdy obrazovka není první a nejjednodušší odpovědí na každé „nevím, co dělat“.
Nemusíte být rodinný animátor
Možná největší úleva z celé debaty nakonec patří rodičům.
Nemusíte dítě celý den bavit.
Nemusíte mít v zásobě třicet kreativních aktivit. Nemusíte se cítit provinile, když jedno odpoledne nikam nejdete. A nemusíte každé „nudím se“ brát jako důkaz, že jste dítěti vytvořili málo podnětné dětství.
Rodič samozřejmě vytváří prostředí, nabízí možnosti a u menších dětí do volného času vstupuje mnohem více. To ale neznamená, že musí být nepřetržitým dodavatelem programu.
Někdy můžeme dítěti nabídnout pár možností. Jindy ho přizvat k tomu, co právě děláme – vařit, zalévat zahradu nebo skládat prádlo. A někdy nemusíme nabídnout vůbec nic.
Z nudy nemusí vzniknout vůbec nic. A i to je v pořádku
Bylo by lákavé slíbit, že když necháte dítě dvacet minut nudit, vyroste z něj malý génius a za chvíli začne psát román.
Tak to samozřejmě nefunguje.
Někdy z nudy vznikne fantastická hra. Někdy dítě vezme pastelky. A někdy bude prostě jen chvíli otrávené.
I to je normální.
Nevypusť duši v materiálech zaměřených na děti a dospívající připomíná, že nuda patří mezi běžné nepříjemné emoce a není nutné všechny negativní pocity za každou cenu okamžitě odstraňovat.
Možná právě tady je přidaná hodnota, kterou dítěti můžeme dát: zkušenost, že nemusí být každou vteřinu stimulované, pobavené a zaměstnané. Že chvíli nevědět, co se sebou, se dá přežít.
A že řešení nemusí pokaždé přijít od mámy.
Takže až po prázdninách uslyšíte ono protáhlé „mami, já se nudím“, nemusíte okamžitě sahat po diáři, Pinterestu ani klíčích od auta.
Možná můžete jen říct:
„To vůbec nevadí. Něco tě napadne.“
A pokračovat v pití kávy.
Dokud je ještě teplá.
ZDROJE:
- Česká rada dětí a mládeže – Devatero rad pro rodiče při výběru mimoškolních aktivit: https://www.crdm.cz/download/dokumenty/CRDM-Devatero-rad-pro-rodice.pdf
- Český rozhlas Dvojka – Psychoterapeutka Veronika Büchler: Prázdniny nejsou závod. Klid, pohoda i nuda jsou pro děti víc než nonstop program: https://dvojka.rozhlas.cz/psychoterapeutka-veronika-buchler-prazdniny-nejsou-zavod-klid-pohoda-i-nuda-jsou-9536755
- Česká televize ČT24 – Děti mohou podle psychologů o prázdninách víc experimentovat na internetu: https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/deti-mohou-podle-psychologu-o-prazdninach-vic-experimentovat-na-internetu-375246
- Nevypusť duši – materiály k duševnímu zdraví dětí a dospívajících: https://nevypustdusi.cz/theme_article/homeoffice-a-nouzovy-stav/page/2/
